Čtvrté přátelské utkání mužů bylo plné zvratů

SK ŘEČKOVICE – FC Veverská Bítýška 6:5 (3:1)
UT Řečkovice, úterý 11.února 2025 17,45 hod.
branky (asistence) : 2´- 1:0 Daniel Pospíšil (bez asistence), 3´- 2:0 Filip Sládek (Pavel Mizerniuc), 12´- 2:1 (penalta), 31´- 3:1 Daniel Pospíšil (David Horný), 51´ - 3:2, 52´- 3:3, 56´ - 3:4, 59´ - 4:4 Daniel Pospíšil (bez asistence), 81´- 4:5, 81´ - 5:5 Daniel Pospíšil (bez asistence), 90´- 6:5 Filip Sládek (Dominik Mihálik)
sestava a hodnocení hráčů:
Bronislav Mašík * - Filip Kryštof x (65´ David Horný), Pavel Mizerniuc x (65´ Filip Zatloukal), Štěpán Bulla x, Miroslav Zrini o (46´ Dominik Mihálik x, 60´ Miroslav Zrini) - Břetislav Mařan x (60´ Dominik Mihálik), Filip Zatloukal * (55´ Lambert Šmíd), Lambert Šmíd x (46´ Marek Gilík x) - Filip Sládek * *, Daniel Pospíšil * * *, David Horný o (46´ - Lukáš Molek o)
legenda: xx - katastrofální výkon, x - slabý výkon, o - průměrný výkon, * - dobrý výkon, * * - výborný výkon, * * * - mimořádně vynikající výkon, n - nehodnocen
hodnocení hráče se uvádí pouze u jeho pozice, na které nastoupil na hřiště, ale vztahuje se i k jeho výkonu na jiných postech, na kterých se v zápase objevil
slovo trenéra k utkání:
V krátkém sledu jsme sehráli další již čtvrté přátelské utkání. Vyšli jsme vstříc prosbě Veverské Bítýšky o sehrání zápasu, byť od našeho posledního vystoupení uplynulo zhruba 48 hodin. Počítali jsme s tím, že každý z hráčů kádru sehraje přibližně poločas a po zápase budeme mít jako bonus kondiční trénink. Ještě ráno v den zápasu se zdálo, že dvacet nominovaných hráčů bude pro naplnění záměru ideální. Během dne se však šest hráčů omluvilo především z důvodu nemoci, takže nakonec jsme byli rádi, že jsme vůbec odehráli zápas a od zamýšleného tréninku jsme museli ustoupit. Bohužel nám ze sestavy vypadli především hráči uvažované základní jedenáctky a jak se později ukázalo, mělo to negativní dopad na výkon mužstva, protože nastoupivší borci je nahradit nedokázali.
Mužstvo Veverské Bítýšky po podzimní části soutěží vévodí v okresu Brno - venkov své skupině 9. ligy a jde za postupem o ligu výš. Začátek zápasu a konec konců ani samotný průběh ale nenaznačoval, že proti nám nastoupil tým takových kvalit. V prvních sedmi minutách jsme šli pětkrát sami na branku, bohužel jsme z toho vytěžili jen dva góly. Soupeř doslova nevěděl, kde mu hlava stojí. Nebyli bychom to ale my, abychom nevytvořili nějakou zápletku. Místo navyšování náskoku z lavinovitých útoků jsme pustili soupeře do neškodného postavení v našem pokutovém území a spíš nešikovností než úmyslem jsme vykouzlili zcela nesmyslný faul, který nám rozhodčí neodpustil a proměněním nařízené penalty hosté vyskočili zpět do sedla. Trvalo nám dvacet minut, než jsme vstřelili uklidňující branku prvního poločasu. Jinak před i po jejím vstřelení jsme pálili šance jak na běžícím pásu. Bez nadsázky jich bylo na dvouciferné skóre.
Změny v sestavě udělané během přestávky přinesly do mužstva neskutečný chaos a prakticky až do konce zápasu byla k vidění spíš tragikomedie než smysluplná hra. Během pěti minut jsme si nechali vstřelit tři branky a soupeř šel rázem do vedení. Naštěstí se nám podařilo rychle vyrovnat. Dalších zhruba dvacet minut jsme se v remízovém gardu pokoušeli strhnout vedení na svoji stranu, ale byli to naopak znovu hosté, kteří využili nedůrazu a zmatků v naší obraně ke vstřelení další branky. Při rozehrávce z poloviny hřiště po inkasovaném gólu nastal moment, který stojí za bližší komentář. Daniel Pospíšil si všiml vysunutého soupeřova brankáře až před pokutové území a bez váhání mu přímo z rozehrávky poslal za jeho záda do sítě pozdrav. Skutečně klobouk dolů před Danovým fotbalovým umem a myšlením. Stav byl tedy znovu nerozhodný a zápas směřoval ke smírnému výsledku. Naši hráči se v závěru přece jenom mírně zvedli a snažili se vstřelit vítězný gól, což se nakonec po velmi pohledné akci podařilo v poslední minutě.
Co se týká jednotlivých hráčů, je strašně těžké jejich výkon v tomto zápase nějak smysluplně ohodnotit. Každý měl nějaký ten světlý moment, ale těch temných tam bylo neskutečně moc. Bylo to u všech jako na horské dráze. Dlouho jsem přemýšlel, jaké hodnocení bude spravedlivé a nakonec jsem vyšel z celkového dojmu mužstva. Nasázet jakémukoliv soupeři šest branek málo není, i když jich mělo padnout minimálně dvakrát tolik. Naproti tomu si nechat vstřelit pět gólů nevypovídá o ničem jiném než o špatné obraně. I přes vítězství tedy výkon mužstva dobrý nebyl, některé herní pasáže toho s fotbalem měly pramálo společného. Proto je individuální hodnocení možná kruté, seč odpovídá předvedené realitě.